Dlouhé stráně aneb Voda a technika

Je 5. září a exkurze začíná – „Huráá“

Je 5. září 2013, čtvrtý den školy. A naše třída má naplánovanou exkurzi na Dlouhé stráně a do ruční papírny ve Velkých Losinách.

Venku je přibližně 20 ° C. A na obloze ani mráček. Počasí nám jednoznačně přeje.

Z Jeseníku vyjíždíme v 8:00 hod. Celá cesta trvá asi tři čtvrtě hodinu. Když přijíždíme do Koutů, dozvídáme se, že zde bude patnáctiminutová přestávka. Má k nám přistoupit průvodce z vodní elektrárny Jiří Paloušek.

Když zastavíme u lanovky ski areálu Kouty. Většina třídy, včetně nás, se jde podívat ven. Zde se můžeme podívat i na řeku Divokou Desnou, na které je postavena dolní nádrž.

Dlouhé stráně – základní informace

V 9:10 hod. přijíždíme k elektrárně. Nejprve jdeme do informačního centra, kde se od našeho průvodce Jiřího Panouška dozvídáme mnoho zajímavých informací ohledně podzemní elektrárny i nádrží.

Dozvídáme se např. že výstavba byla zahájena v květnu roku 1978 a přes pár komplikací, byla uvedena do provozu roku 1996.

Tato vodní přečerpávací elektrárna má hned tři nej. Má největší reverzní turbínu v celé Evropě. Je elektrárnou s největším spádem v ČR, téměř 511 metrů. A je také vodní elektrárnou s největším celkovým výkonem v ČR (2x325 MW) .

Horní a dolní nádrž jsou propojeny dvěma potrubími. Jedním se spouští voda ve dne dolů (nedostatek energie), druhým v noci nahoru (dostatek).

Dozvídáme se, i že od dolní k  horní nádrži vede schodiště, které má téměř dva a půl tisíce schodů. Vzhledem k tomu, že cesta je zařezaná do svahu, tak v zimě na ní může být i několik metrů nafoukaného sněhu. Z toho důvodu je ve svahu vybudován výtah, sloužící pro zaměstnance.

Podzemní elektrárna – zima a hluk

V 10:00 hod. vstupujeme do tunelu, kde je citelně chladněji než venku či později v hale. V hale jsou slyšet pracující motory a turbíny, takže náš průvodce musí hodně zvýšit hlas, abychom ho vůbec měli možnost slyšet.

Nad námi je podle jeho slov 170 metrů hlíny a až poté rostou první stromy, z čehož mi trochu přeběhne mráz po zádech. Pod námi se nachází strojírna.

Elektrárna je celá automatizovaná a je řízena z Prahy, což je při její velikosti a složitosti propojení téměř neuvěřitelné.

Horní nádrž – úžasný výhled

Ve 10:22 vycházíme z podzemí. Nasedáme do autobusu a odjíždíme po cestě klikatící se kolem hory Dlouhé stráně k horní nádrži. Výhled, který cesta nabízí, je fascinující. Když autobus zastaví, dostáváme rozchod a k autobusu se máme vrátit za půl hodiny. Nakonec je horní nádrž o dost výš než jsme čekali.

Nakouknu do bloku, jestli o ní nemám něco napsaného z informačního centra. Je tam hned několik věcí, mimo jiné také, že leží na hoře Dlouhé stráně, po které je pojmenována celá elektrárna. A i když si ještě pamatuju, že je menší než ta dolní, její objem je zhruba 2,7 milionu m³, působí mohutným dojmem.

Kolem celé nádrže je cesta. Více než polovina třídy se vydává na cestu okolo ní. Z cesty je také úžasný výhled na Praděd a jiné hory a údolí kolem.

Dolní nádrž – voda a voda

U autobusu se máme sejít v 11:15 a jet dolů. Cestou se ještě zastavíme u dolní nádrže. Je sice větší než ta horní, ale nemá v sobě to kouzlo. Ještě z informačního centra si pamatuju, že její celkový objem je 3,4 milionu m³. A výška hráze je impozantních 56 metrů.

A jedeme dál… - vstříc dalšímu zážitku

Když se dostáváme zpět k informačnímu centru, náš průvodce si vystupuje a my pokračujeme dál v naší exkurzi do ručních papíren ve Velkých Losinách.